|
|
Svatí z římských katakomb v evropském kontextu a jejich identita
ZEMANOVÁ, Gabriela
Tématem předkládané diplomové práce je fenomén tzv. svatých z římských katakomb, který se až do nedávných let nacházel stranou badatelského zájmu archeologů. Jedním z hlavních cílů je stanovení metodiky odborného průzkumu tohoto typu ostatků prostřednictvím interdisciplinárního přístupu zahrnujícího archeologické a bioarcheologické studium. Aplikace jednotlivých metod je demonstrována prostřednictvím případových studií z našeho území, Evropy i zámoří. Práce se zároveň věnuje otázce transformace identit katakombálních svatých a možnostem jejich rekonstrukce v rámci archeologie.
|
|
|
Bioarcheologie morových epidemií středověké Evropy prvního tisíciletí: historie a molekulárně-biologické poznatky
Polakovičová, Nicol ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Harnádková, Katarína (oponent)
Práca približuje prvú dokumentovanú pandémiu, Justiniánsky mor, ktorý vypukol v šiestom storočí nášeho letopočtu. Obsahuje základný prehľad o ochorení; jeho príznakoch, životnom cykle, možných hostiteľoch a prenášačoch. Ďalej sa sústredí na pôvodcu moru - baktériu Yersinia pestis, jej genóm a evolúciu. Práca prichádza k zisteniu, že mor ľudstvo sprevádza už od mladšej doby kamennej. Pre úplný prehľad sa venuje aj prvým epidémiám letopočtu - tri epidémie, ktoré majú v názve slovo mor, no ani jedna skutočným morom nie je. Na prvý skutočný mor práca nahliada z viacerých uhlov - rozoberá literárne zdroje, snaží sa nájsť dôkazy v umení. V neposlednej rade nazerá na recentné bioarcheologické výskumy. Kľúčovou súčasťou je načrtnutie prebiehajúcej debaty o závažnosti prvej pandémie, na ktorú sa názory líšia.
|
|
|
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Cementochronologie a její význam ve forenzní antropologii a bioarcheologii: srovnání mezi jedinci různých klimatických zón
Pytlíčková, Kristýna ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Na poli forenzní antropologie i bioarcheologie dochází k neustálému hledání vhodnějších a spolehlivějších metod, které by umožnily odhad věku a sezonality v době úmrtí jedinců. Tato práce je věnována metodě cementochronologie. Je to metoda, která pracuje s kontinuálně rostoucí zubní tkání - cementovou vrstvou, jejíž pravidelné periodické přirůstání úzce koreluje s přibývajícím věkem. Diplomová práce se opírá o 2 soubory zubů jedinců známého věku a sezóny extrakce, které pocházejí z různých geograficky odlišných populací - české a malajské. Soubor české populace obsahuje celkem 21 zubů, soubor malajské populace obsahuje 11 zubů. Z těchto vzorků byly zhotoveny histologické preparáty a od každého jedince bylo analyzováno 5 řezů, u kterých byly počítány přírůstkové linie cementové vrstvy kořene a pro odhad sezonality charakter poslední přírůstkové linie. Námi dosažené výsledky odhadu věku se u obou souborů, české i malajské populace, blížily věku chronologickému daného jedince. U vzorků souboru české populace byl průměrný rozdíl mezi těmito věky 1,15 roku, přičemž častěji docházelo k nadhodnocování výsledků. U souboru vzorků malajské populace byl průměrný rozdíl (-1,68) roku a zde je pozorován trend podhodnocování výsledků. Také sezonalita odečtena na základě charakteru poslední přírůstkové linie...
|
|
| |
|
|
Lidská individualita v bioarcheologii raného středověku: pojetí, metody a interpretace
ZEMANOVÁ, Gabriela
Předkládaná bakalářská práce se formou rešerše zabývá vysvětlením způsobu vnímání lidské individuality a osobnosti v raném středověku a charakterizováním jednotlivých typů lidských identit pro toto období. Práce si zároveň klade za cíl popsat možnosti studia individualit v rámci archeologie a spřízněných oborů s důrazem na bioarcheologické metody, mezi které patří určení základních paleodemografických parametrů, paleopatologie, analýza DNA a analýza stabilních izotopů. Aplikace těchto metod a interpretace jejich výsledků ve vztahu k lidské individualitě jsou následně prezentovány v rámci tří případových studií z raně středověkých pohřebišť.
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
host ::
RSS.